Služby pro rodiny a jednotlivce

Motto: „Minulost nemůžeme změnit, ale můžeme změnit její dopad na nás.“ (Virginia Satirová)

Pracujeme s jednotlivci i s celými rodinami formou:

  • terénní sociální práce v jejich přirozeném prostředí,

  • navazování a udržování kontaktu založeného na důvěře,

  • poskytování sociální pomoci a podpory,

  • mapování lokality a získávání informací o příčinách, charakteru a intenzitě sociální situace cílové skupiny.

Jednotlivcům a rodinám poskytujeme podporu:

  • při řešení obtížné životní situace,

  • při řešení nepříznivé sociální situace,

  • při kontaktu s institucemi a při zprostředkování návazných služeb.

Jednotlivce a rodiny vedeme:

  • k odpovědnosti za svůj život,

  • ke znalosti svých práv a povinností,

  • ke snadnější orientaci v jejich sociálním prostředí,

  • k rozvíjení jejich znalostí a dovedností,

  • k předcházení a minimalizaci negativních dopadů v případech rizikového chování a jednání.

Tyto služby nabízíme prostřednictvím Terénní programu a služby Sanace rodiny.

Jaký je rozdíl mezi obtížnou životní a nepříznivou sociální situací?

Obtížná životní situace nastává v důsledku nějaké překážky, kterou nejsme schopni sami vlastními silami odstranit. Příkladem může být ztráta zdraví či blízkého člověka, rozvod, vztahové problémy, domácí násilí, úzkosti, smutky, závislosti, přílišné nároky okolí a mnoho dalších situací, do kterých se může dostat každý z nás. Obtížná životní situace může člověka přivést do nepříznivé sociální situace. V nepříznivé sociální situaci se ocitají lidé také tím, že jejich životní návyky a způsob života mohou vést ke konfliktu se společností, že žijí v sociálně znevýhodňujícím prostředí (ubytovny), že páchají trestnou činnost, že žijí v sociálně vyloučené lokalitě, jsou dlouhodobě nezaměstnaní a obtížně zaměstnatelní, hrozí jim ztráta standardního bydlení, jsou neúnosně zadlužení a jejich příjmy jsou na hranici životního minima, apod.

Co znamená sociální vyloučení?

Zjednodušeně řečeno, sociálně vyloučení jsou ti občané, kteří mají ztížený přístup k institucím a službám (tedy k institucionální pomoci), jsou vyloučeni ze společenských sítí a nemají dostatek kontaktů mimo sociálně vyloučenou lokalitu. Základní charakteristikou propadu na sociální dno je nahromadění důvodů, které vedou k životní krizi (ztráta zaměstnání, platební neschopnost, problémy s bydlením, problémy dětí ve škole, nemoc atd.). Sociálně vyloučení lidé obvykle nestojí před jedním problémem, ale před jejich komplexem, přičemž mnohý z nich by i jednotlivě ohrožoval běžné fungování člověka ve společnosti. S postupným propadem na dno přestává být zřejmé, co je původním důvodem propadu a co jeho následkem.

Týká se to hlavně Romů?

Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita, zejména etnicita přisouzená. Podstatná část obyvatel Česka se nesprávně domnívá, že v případě sociálního vyloučení se jedná primárně o problém etnický, nikoliv sociální. Zjednodušeně řečeno, že důvodem chudoby a sociálního vyloučení části romské populace není její sociální situace, ale etnický původ. Přitom v současné době je již zřejmé, že ne všichni Romové v České republice žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, je Rom.

Proč těmto lidem pomáhat?

Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení, a osvojují si specifické vzorce jednání, které jsou často v rozporu s hodnotami většinové společnosti. Proto někdy bývá soužití na první pohled problematické. Návyky získané adaptací na život v sociálním vyloučení pak ale těmto lidem znemožňují být úspěšní ve většinové společnosti, ztrácí (či ani nezískávají) hodnotové žebříčky běžného občana orientovaného na kariérní vzestup a úspěch. To je znovu a znovu uzavírá v pasti sociálního vyloučení. Z této pasti se lidé nedokáží dostat bez cizí pomoci.

Čerpáno z webu Agentury pro sociální začleňování
 
V čem se liší služby Terénního programu a Sanace rodiny?

Terénní program pracuje s jednotlivci, Sanace se zaměřuje na rodinu jako celek. Terénní program může poskytovat služby i jednorázově, v případě sanačních služeb se jedná o dlouhodobou podporu rodiny a vždy v úzké spolupráci s Orgánem sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD). Sanační služby poskytujeme rodinám, kde jsou závažné potíže, služba se snaží znovuobnovit fungování rodiny a zamezit např. hrozícímu odebrání dětí z rodiny. Nicméně služby se vzájemně prolínají a doplňují. Sociálně aktivizační služby (SAS neboli sanace) pro rodiny s dětmi jsou definovány ustanovením § 65 zákona o sociálních službách jako: „terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobé krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje.“

Co nejčastěji s vašimi klienty řešíte?

Našim klientům nabízíme poradenství, podporu a pomoc. V oblasti bydlení podporujeme klienty v získání a udržení standardního bydlení. Pomáháme jim při hledání zaměstnání, motivujeme je ke zvyšování jejich kvalifikace. Téměř vždy řešíme s klienty jejich zadlužení, snažíme se předcházet a snižovat neúnosné zadlužení, sestavujeme s nimi splátkové kalendáře. Pomáháme s vyřizováním listin, kterým nerozumí, vysvětlujeme klientovi obsah doručených úředních dopisů, pomáháme vyplňovat potřebné formuláře, sepisovat žádosti či dopisy. V závislosti na schopnostech klienta se účastníme jednání s úřady, toto jednání vedeme nebo pouze klientovi radíme, jak má jednání vést. Je-li to třeba, doprovázíme klienta na úřad, do nového zaměstnání apod. Za důležitou část naší práce považujeme podporu vzdělávání dětí našich klientů. Nabízíme doučování prostřednictvím dobrovolníků, poradenství při plánování dalšího vzdělávání, motivujeme k pravidelné docházce do školy apod. Všechny naše činnosti vedou k získání znalostí a rozvoji dovedností a kompetencí jednotlivců. Naším cílem je klienta vést k samostatnosti a k tomu, aby naši službu potřeboval jen dobu nezbytně nutnou a nestal se na naší službě závislým.

Příběh Lukáše

Lukáš je takový normální kluk, jen má snědší pleť a tak trochu mírnou povahu na to, že je mu šestnáct let. Lukáš žije se svou maminkou, jejím přítelem a dalšími svými pěti sourozenci na soukromé ubytovně. V nedávné době se rodině podařilo vyměnit malý byt za větší, což je kuchyň a dva pokoje. Lukáš ukončil základní školu a rád by pokračoval na učilišti. To však v letošním roce není možné, jelikož jej čeká řada operací nohy, která zatím stávkuje. A tak letošní rok je rokem cesty za zlepšení pohyblivosti mladého muže.

Lukáš je kluk se svými tajnými sny a přáními. Rád zpívá a to jsme věděli i my. Napadlo nás motivovat Lukáše, aby se přihlásil na Základní uměleckou školu na obor zpěv. Lukáš jel na přijímací pohovor a uspěl. A to hned dvakrát. Paní učitelka mu nabídla kromě zpívání i zkoušky v muzikálu. Počáteční nadšení vystřídal stres. Rodina neměla peníze na školné, které se musí do čtrnácti dnů uhradit.

Na začátku příběhu byl kluk, který přišel do klubu. Na konci této části je kluk a tým pracovníků Šance pro tebe, který působí na rodinu a na mladého muže současně a společně hledají cestu. Pro tuto chvíli našli. Příspěvek z Tříkrálové sbírky pomůže uhradit pololetní školné a bude se žádat o peníze z nadace na další období. Cesta není u konce. Nevíme, zda Lukáš uspěje, ale víme, že má šanci prožít věci o kterých jen snil. Současně víme, že jej čeká tvrdá práce, která vyzkouší jeho odhodlání, ale také víme, že není na tuto cestu sám. Dostal šanci.

Příběh Honzy

Když jsem Honzu v zimě poprvé viděla, podobal se stínu. Vždy se vynořil a zase splynul s pozadím bytu, který ve svých 21 letech společně obýval s maminkou, otčímem a svými 3 sourozenci. Pak se něco přihodilo. Nikdo nevíme, zda se to stalo najednou či postupně, ale výsledkem je, že Honza ztratil sám sebe.

Honzovo chování způsobovalo problémy rodině i jemu samotnému. Okolí si nevědělo rady, často byla přivolaná záchranná služba s nadějí, že situaci vyřeší a poskytne jak Honzovi tak rodině úlevu. Honza žádal o umístění na psychiatrii, jelikož si v těch dobrých dnech uvědomoval, že mu není dobře a potřebuje pomoc. Nepodařilo se, nebyl shledán dost potřebným, neboli dost „bláznivým“. Nyní jsme společně navštívili ambulanci psychiatra, došlo ke změně medikace a domlouvají se další kroky. Dostane Honza šanci? Věřím, že ano, není na hledání cesty sám.

Rychlý kontakt

Šance pro Tebe
Štěpánkova 92, Chrudim 537 01
Tel.: 469 623 501
E-mail: sance@sance.chrudim.cz

                                 
                                                

                                                      

 

                                                     

vyrobil INET-SERVIS.CZ | 2013

Copyright Šance pro Tebe, 2017  

tel: 469 623 501, e-mail: sance@sance.chrudim.cz